RECENZE

Daniel Matoušek:
Operní hvězdy jsou naprosto obyčejní lidé
Osmadvacetiletý operní pěvec a sólista Národního divadla Daniel Matoušek má za sebou debut v Royal Opera House v Londýně v historicky prvním uvedení Janáčkovy opery Věc Makropulos pod taktovkou Jakuba Hrůši. „Premiéra byla krásná. V opeře moc nevídáte, když se příběhu směje přes dva tisíce lidí, bylo to příjemné. Reakce byly hezké, pozitivní – i na to, že to bylo moderní,“ vypráví s úsměvem Daniel Matoušek. Proč se rozhodl opustit vysokou školu a jít cestou samostudia?
Daniel Matoušek – O Sole mio
ZÁZNAM ČESKÉ TELEVIZE
Italské a neapolské písně ve vynikajícím podání mladého talentovaného tenoristy za klavírního doprovodu V. Krahulíka.
ROZHOVOR KLASIKAPLUS
Sláva Vorlová, Václav Jindřich Veit, Arnošt Rychlý či Václav Kalivoda – téměř neznámá jména skladatelů či skladatelek, jejichž písně přijal v Roce české hudby do svého repertoáru mladý tenorista Daniel Matoušek. Ten je i přes svůj nízký věk již ostříleným sólistou Národního divadla a v současné době ho můžeme vidět v inscenacích jako Ariadna na Naxu, Romeo a Julie či Don Buoso/Gianni Schicchi.
Po Arnheiður Eiríksdóttir bych rozhodně vyzdvihl výkon tenoristy Daniela Matouška, rovněž sólisty Opery Národního divadla. S radostí lze konstatovat, že kariéra tohoto mladého pěvce strmě stoupá vzhůru a v oboru lyrického italského a francouzského repertoáru u nás v současné době nemá konkurenci. Matoušek zpívá technicky suverénně, má atraktivní jevištní zjev a velice dobrou pěveckou techniku. Zpívá volným krkem na hluboké dechové opoře, a proto suverénně může zpívat i tak těžkou árii, jakou je např. Nadirova romance z Bizetových Lovců perel. Neuchyluje se k forsírování, ani nezpívá odpojeným falzetem, jeho tóny jsou poctivě zvučné i v pianissimové dynamice. Matoušek ovšem dokáže zazpívat i náležitá forte, jaká zazněla v árii Edgara z Donizettiho Lucie di Lammermoor. S Mariuszem Kwiecieńem pak s velkým prožitkem zazpívali duet Nadira a Zurgy z Lovců perel.


